Založení s.r.o. za 1 Kč: jak na to a co si ohlídat

Co znamená minimální vklad 1 Kč

Minimální vklad 1 Kč u společnosti s ručením omezeným je téma, které vzbuzuje mezi podnikateli i laickou veřejností řadu otázek a nejasností. Mnoho lidí si totiž pod pojmem základní kapitál představuje jakousi finanční rezervu, kterou musí firma neustále držet na účtu jako záruku pro věřitele. Realita je ale poněkud jiná a méně dramatická, než by se na první pohled mohlo zdát.

Podle českého právního řádu, konkrétně zákona o obchodních korporacích, platí, že minimální výše vkladu jednoho společníka do s.r.o. může činit pouhou 1 Kč. Tato změna byla zavedena už v roce 2014 a od té doby se stala běžnou praxí zejména u menších podnikatelů, začínajících firem a jednotlivců, kteří chtějí podnikat prostřednictvím právnické osoby, ale nechtějí nebo nemohou do firmy vkládat statisíce korun jako tomu bylo dříve, kdy zákon vyžadoval minimálně 200 000 Kč základního kapitálu.

Je důležité si uvědomit, že vklad 1 Kč se týká pouze jednoho společníka. Pokud má společnost více společníků, musí každý z nich vložit alespoň tuto minimální částku, takže celkový základní kapitál firmy s pěti společníky by mohl teoreticky činit 5 Kč. V praxi se však setkáváme spíše s tím, že společníci volí o něco vyšší vklady, aby předešli komplikacím při jednání s bankami, obchodními partnery nebo dodavateli, kteří mohou vnímat extrémně nízký základní kapitál jako signál nedostatečné serióznosti či finanční síly firmy.

Tento minimální vklad musí být splacen ještě před zápisem společnosti do obchodního rejstříku, a to buď na zvláštní bankovní účet zřízený pro tento účel, nebo formou peněžitého vkladu do rukou správce vkladu, kterým je obvykle jeden ze zakladatelů. Po zápisu firmy do rejstříku se tyto finanční prostředky stávají majetkem společnosti a lze s nimi volně nakládat v souladu s podnikatelskou činností, tedy nakupovat zboží, hradit provozní náklady nebo investovat do rozvoje firmy.

Je také třeba zmínit, že nízký základní kapitál neznamená nižší odpovědnost společníků. Společníci ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu, což u vkladu 1 Kč prakticky znamená minimální osobní riziko, ale zároveň to neomezuje odpovědnost samotné společnosti, která ručí celým svým majetkem. Věřitelé se tak nemusí obávat, že by firma s minimálním základním kapitálem byla automaticky rizikovější z hlediska plnění svých závazků, protože klíčovým faktorem je celkové hospodaření firmy, nikoli výše vkladu při jejím založení.

Z praktického hlediska je tedy vklad 1 Kč skvělou možností pro ty, kteří chtějí rychle a levně založit s.r.o. bez zbytečné počáteční finanční zátěže, přičemž si mohou později kapitál firmy navýšit, pokud to bude jejich podnikání vyžadovat nebo pokud si to vyžádají obchodní partneři či investoři.

Historie a novela zákona o obchodních korporacích

Zákon o obchodních korporacích, tedy zákon č. 90/2012 Sb., vstoupil v účinnost 1. ledna 2014 a od té doby prošel několika úpravami, které postupně reagovaly na potřeby praxe i na zkušenosti podnikatelů se zakládáním a fungováním obchodních společností. Před rokem 2014 platila úprava vycházející z obchodního zákoníku, která byla pro řadu drobných podnikatelů poměrně nepřehledná a administrativně náročná. Právě proto přišla rekodifikace soukromého práva, jejíž součástí byl i nový zákon o obchodních korporacích, s cílem zjednodušit zakládání firem a přiblížit českou legislativu standardům běžným v jiných evropských zemích.

Jednou z nejvýznamnějších změn, která se bytostně dotýká tématu založení sro za 1 kč, bylo snížení minimální výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným. Zatímco dříve zákon vyžadoval minimální vklad ve výši 200 000 Kč, novela přinesla razantní snížení této hranice na symbolickou 1 korunu. Tato změna byla revoluční a umožnila vznik desítek tisíc nových firem, které by jinak kvůli vysokým vstupním nákladům na trh vůbec nevstoupily. Snížení základního kapitálu tak otevřelo dveře začínajícím podnikatelům, studentům, freelancerům i lidem, kteří chtěli vyzkoušet nový podnikatelský záměr bez nutnosti disponovat většími finančními prostředky.

Novela zákona o obchodních korporacích, která nabyla účinnosti v roce 2021, pak přinesla další zpřesnění a úpravy, jež reagovaly na praktické zkušenosti z předchozích let. Mimo jiné se týkala pravidel pro fungování statutárních orgánů, odpovědnosti jednatelů či podmínek pro vyplácení podílů na zisku. Přestože se tato novela primárně nezaměřovala na výši základního kapitálu, potvrdila trend směřující k větší flexibilitě a k tomu, že Založení s.r.o. za 1 Kč patří do kategorie obchodních záležitostí, které jsou dnes běžnou a legitimní součástí podnikatelského prostředí v České republice.

Je důležité zmínit, že ačkoliv zákon umožňuje založit společnost s minimálním vkladem, v praxi se doporučuje zvážit i vyšší základní kapitál, pokud to charakter podnikání vyžaduje. Nízký základní kapitál totiž může mít vliv na důvěryhodnost společnosti v očích obchodních partnerů, bank či dodavatelů. Historie a vývoj zákona o obchodních korporacích tak ukazují, že legislativa se postupně přizpůsobuje potřebám moderního podnikání a snaží se najít rovnováhu mezi jednoduchostí zakládání firem a ochranou věřitelů i obchodních partnerů. Dnešní podoba zákona je výsledkem několikaleté praxe a diskuzí mezi odborníky, podnikateli i zákonodárci, kteří se snaží najít co nejfunkčnější model pro české podnikatelské prostředí.

Rozdíl mezi základním kapitálem a reálnými náklady

Marketingové heslo založení s.r.o. za 1 Kč bývá pro mnoho začínajících podnikatelů zdrojem zásadního nedorozumění. Skutečnost, že zákon umožňuje stanovit základní kapitál společnosti s ručením omezeným v symbolické výši jedné koruny, totiž vůbec neznamená, že samotné založení firmy vyjde na stejnou částku. Základní kapitál a celkové náklady na založení s.r.o. jsou dvě naprosto odlišné věci, které je třeba důsledně rozlišovat, pokud si chce budoucí podnikatel udělat reálnou představu o tom, kolik peněz bude potřebovat.

Základní kapitál představuje vklad, který společníci vloží do firmy při jejím vzniku. Od novely zákona o obchodních korporacích, jenž snížila minimální hranici na symbolickou 1 Kč, si mnozí lidé mylně vysvětlují, že celý proces zápisu do obchodního rejstříku, sepsání zakladatelské listiny či společenské smlouvy a ostatní úkony spojené se vznikem právnické osoby jsou zdarma nebo za zanedbatelnou sumu. Opak je pravdou. Reálné náklady na založení s.r.o. zahrnují celou řadu položek, které s výší základního kapitálu vůbec nesouvisí.

Mezi hlavní výdaje patří především odměna notáři za sepsání notářského zápisu o založení společnosti, pokud se zakladatelé rozhodnou pro tuto formu (u jednodušších případů lze využít i vzorové dokumenty, avšak notářský zápis bývá stále běžnou praxí a u společností s více společníky je často nezbytný). Dále je nutné počítat s poplatkem za ověření podpisů, případně s náklady na živnostenské oprávnění, protože bez příslušných živnostenských listů nelze podnikatelskou činnost vůbec zahájit. Nezanedbatelnou položkou bývá i správní poplatek za zápis do obchodního rejstříku, který se odvíjí od aktuálně platného sazebníku a liší se podle toho, zda je návrh podán v listinné nebo elektronické podobě.

Pokud budoucí jednatelé nechtějí administrativu řešit sami, často využívají služeb specializovaných firem nebo advokátních kanceláří, které celý proces založení zajistí komplexně. Tyto služby mají svou cenu a mohou tvořit podstatnou část celkových nákladů, přestože samotný vklad do základního kapitálu zůstává symbolický. V praxi se tak celková částka potřebná na založení s.r.o. může pohybovat v řádu několika tisíc korun, a to i v případě, že společníci zvolí minimální možný vklad.

Je také třeba pamatovat na to, že nízký základní kapitál může mít dopad na důvěryhodnost firmy vůči obchodním partnerům, bankám či leasingovým společnostem. Vyšší vklad do základního kapitálu totiž signalizuje určitou finanční stabilitu a serióznost podnikání, což může hrát roli při jednání o úvěru nebo při navazování dlouhodobých obchodních vztahů. Proto si mnozí podnikatelé i přes možnost založit firmu za symbolickou korunu raději zvolí vyšší vklad, aby předešli případným pochybnostem o solventnosti nově vznikající společnosti.

Celkově tedy platí, že heslo o založení s.r.o. za 1 Kč je třeba chápat výhradně ve vztahu k výši základního kapitálu, nikoli jako slib bezplatného vzniku celé obchodní společnosti.

Poplatky u notáře a rejstříkového soudu

Založit s.r.o. za symbolickou 1 Kč sice zní jako naprosto bezplatná záležitost, ale realita je trochu jiná. Ono jedna koruna se totiž týká pouze minimální výše základního kapitálu, který musí společnost při vzniku splatit – tedy nikoliv nákladů na samotné založení firmy. Kdo si tedy myslí, že celý proces proběhne bez jediného výdaje, bude nejspíš zklamán. Notářské poplatky a správní poplatky rejstříkovému soudu totiž zaplatit musí, ať už zvolí jakoukoliv výši základního kapitálu.

Základem celého procesu je sepsání zakladatelské listiny nebo společenské smlouvy formou notářského zápisu. Bez tohoto kroku se prostě neobejdete, protože zákon jasně stanovuje, že zakladatelské dokumenty musí mít formu veřejné listiny. Notář si za tuto službu účtuje odměnu, jejíž výše se odvíjí od sazebníku stanoveného vyhláškou Ministerstva spravedlnosti. U jednoduchých s.r.o. s jedním nebo dvěma společníky se částka za notářský zápis obvykle pohybuje v řádu nižších tisíců korun, konkrétní částka se ale liší podle notáře, regionu i složitosti dokumentu. K odměně notáře je navíc nutné připočíst DPH a případné další položky, jako jsou ověřené výpisy nebo kopie, které notář rovněž zpoplatňuje.

Kromě samotného sepsání zakladatelského dokumentu notář také zajišťuje ověření podpisů a v mnoha případech i přímo podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku, protože notáři mají od jisté doby možnost provádět zápis přímo, bez zásahu soudu. Tato varianta bývá rychlejší a v konečném důsledku i výhodnější, protože odpadá čekání na rozhodnutí rejstříkového soudu, které jinak trvá i několik týdnů.

Pokud se zakladatel rozhodne pro klasickou cestu přes rejstříkový soud, musí počítat se správním poplatkem za návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Tento poplatek je stanovený zákonem o soudních poplatcích a jeho výše se v čase mění, proto je vhodné si aktuální částku ověřit přímo na webu příslušného soudu nebo u notáře, který podání zajišťuje. V praxi bývá tento poplatek nižší, pokud je návrh podán prostřednictvím notáře elektronicky, což je dnes už naprosto běžný standard.

Je třeba mít na paměti, že vedle notářských a soudních poplatků mohou vzniknout i další výdaje, například za výpis z rejstříku trestů jednatele, ověřené listiny prokazující sídlo společnosti nebo případné poradenství, pokud si zakladatel najme právníka či specializovanou firmu, aby mu s administrativou pomohla. Celková částka za založení s.r.o. za 1 Kč tak v konečném součtu rozhodně nekopíruje symbolickou korunu, ale pohybuje se v řádu několika tisíc korun, což je ale stále výrazně méně, než kolik zakladatelé platili v době, kdy byl povinný základní kapitál stanoven na 200 000 Kč.

Založení s.r.o. za 1 Kč není zázrak, ale nástroj – skutečnou hodnotu firmy nevytváří základní kapitál, nýbrž práce, kterou do ní vložíte hned od prvního dne.

Bohumil Vachek

Náklady na živnostenské oprávnění

Kdo se rozhodne podnikat prostřednictvím s.r.o., musí počítat s tím, že samotný zápis firmy do obchodního rejstříku je jen jednou částí celého procesu. Aby společnost mohla legálně vykonávat činnost, potřebuje také příslušné živnostenské oprávnění, a právě tady přichází na řadu náklady, které s populárním konceptem založení sro za 1 kč úzce souvisí. Marketingové sdělení o koruně za založení firmy se totiž týká pouze základního kapitálu společnosti, nikoliv poplatků spojených se získáním živnosti. Je proto důležité mít jasno v tom, co všechno tento proces obnáší a s jakými částkami je nutné počítat, aby člověka nepřekvapily dodatečné výdaje po podpisu společenské smlouvy.

Živnostenský list, respektive dnes spíše výpis z živnostenského rejstříku, se vyřizuje na živnostenském úřadě, přičemž poplatek za ohlášení živnosti se pohybuje v jednotkách stokorun za každý ohlašovaný obor činnosti. U volných živností, které tvoří naprostou většinu podnikatelských oborů, jde o administrativně nenáročný proces, kdy stačí doložit základní údaje o zakládané společnosti a vybrat si obor podnikání ze seznamu volných živností. U řemeslných, vázaných či koncesovaných živností se situace komplikuje, protože je nutné prokázat odbornou způsobilost, což může znamenat další náklady na doložení vzdělání, praxe nebo zkoušek. Právě typ zvolené živnosti tak zásadně ovlivňuje celkovou částku, kterou bude nutné do administrativy investovat.

V kontextu toho, že Založení s.r.o. za 1 Kč patří do kategorie obchodních záležitostí, je třeba zdůraznit, že samotný vklad do základního kapitálu ve výši jedné koruny nijak nesnižuje ani neruší poplatky spojené s živnostenským oprávněním. Mnoho začínajících podnikatelů se mylně domnívá, že pokud vloží do firmy minimální možný kapitál, ušetří i na dalších formalitách, což ale neodpovídá realitě. Náklady na živnostenské oprávnění existují nezávisle na výši základního kapitálu a je nutné je zahrnout do celkového rozpočtu na založení firmy.

Kromě samotného správního poplatku je vhodné počítat i s časovou náročností celého procesu, protože vyřízení živnostenského oprávnění může trvat několik dní až týdnů, zejména pokud se jedná o živnost vázanou nebo řemeslnou. V praxi se osvědčuje zajistit si výpis z živnostenského rejstníku ještě před samotným zápisem do obchodního rejstříku, případně souběžně s podáním návrhu na zápis, aby společnost mohla co nejdříve zahájit svou činnost. Někteří podnikatelé využívají služeb specializovaných firem nebo advokátních kanceláří, které za úplatu zajistí kompletní vyřízení živnostenského oprávnění i zápisu do obchodního rejstříku, což sice navyšuje celkové náklady, ale šetří čas a energii zakladatele. Celkově tedy platí, že náklady spojené s živnostenským oprávněním tvoří nedílnou a nezanedbatelnou součást rozpočtu při zakládání společnosti s ručením omezeným, bez ohledu na výši vkládaného základního kapitálu.

Kdy se vklad 1 Kč skutečně vyplatí

Základní kapitál ve výši 1 Kč je z právního hlediska plně legální a od novely zákona o obchodních korporacích jej zákon umožňuje bez omezení. Otázka ale nezní, zda je to možné, nýbrž zda je to v konkrétní situaci rozumné. A odpověď na ni se liší podle toho, jaký byznys chcete provozovat a s jakými partnery budete jednat. Existují situace, kdy symbolický vklad skutečně dává smysl, a jiné, kdy se spíše prodraží.

Vklad 1 Kč se vyplatí především tam, kde firma nepotřebuje na začátku žádný provozní kapitál a její činnost nevyžaduje viditelnou finanční stabilitu vůči okolí. Typickým příkladem jsou poradenské služby, IT projekty, tvorba obsahu, drobné online podnikání nebo testování nového nápadu, u kterého si zakladatel není jistý, zda se uchytí. V těchto případech je hlavní výhodou to, že peníze, které by jinak musely ležet na účtu jako základní kapitál, mohou být rovnou použity na rozjezd podnikání, marketing nebo první nákupy. Nemá smysl vázat desítky tisíc korun jen proto, že to je zvykem, pokud je firma reálně schopna začít fungovat i bez nich.

Symbolický vklad má smysl také u projektů, které fungují jako startovní bod a počítají s tím, že kapitál bude v budoucnu navýšen, jakmile se ukáže, že podnikání má potenciál. Založení s.r.o. za 1 Kč tak může sloužit jako rychlý a levný způsob, jak si vyzkoušet fungování firmy v praxi, aniž by zakladatel riskoval vyšší částku. Pokud se ukáže, že model funguje, není problém základní kapitál kdykoliv navýšit a firmu tak posílit směrem k obchodním partnerům i bankám.

Na druhou stranu je potřeba počítat s tím, že nízký základní kapitál může působit jako varovný signál pro některé obchodní partnery, dodavatele nebo banky, které při posuzování bonity firmy často berou v úvahu i výši vlastního kapitálu. Pokud plánujete žádat o úvěr, leasing nebo se ucházet o větší zakázky, kde se prověřuje důvěryhodnost firmy, minimální vklad může komplikovat jednání. V takových případech se často vyplatí zvolit vyšší základní kapitál, byť jde stále o s.r.o., protože firma tím signalizuje určitou stabilitu a připravenost na neočekávané výdaje.

Důležité je rovněž zvážit, jak firma bude fungovat v prvních měsících. Pokud víte, že budete potřebovat peníze na nákup zboží, pronájem prostor nebo mzdy zaměstnanců, je rozumnější mít tento kapitál k dispozici v podobě vyššího vkladu, než ho následně shánět formou půjček společníka nebo úvěru, což firmu zbytečně zatěžuje.

Vklad 1 Kč se tedy nejlépe hodí pro menší, flexibilní projekty s minimálními vstupními náklady, zatímco u firem s vyššími nároky na kapitál nebo důvěryhodnost vůči partnerům je vhodnější zvolit vyšší vklad hned na začátku.

Rizika nízkého základního kapitálu pro firmu

Základní kapitál ve výši jedné koruny sice usnadňuje samotný vstup do podnikání, protože zakladatel nemusí shánět žádné volné finanční prostředky předem, ale z dlouhodobého hlediska přináší celou řadu komplikací, se kterými je potřeba počítat ještě před podpisem zakladatelské listiny. Nejzávažnějším rizikem je nedostatečné krytí prvotních nákladů spojených s rozjezdem podnikání, protože jedna koruna logicky nepokryje ani ty nejzákladnější výdaje, jako je nájem provozovny, nákup vybavení, marketing nebo mzdy prvních zaměstnanců. Podnikatel tak musí od prvního dne spoléhat na cizí zdroje financování, ať už jde o úvěry, půjčky od rodiny a přátel nebo vlastní vklady, které formálně nejsou součástí základního kapitálu, ale reálně firmu drží nad vodou.

Dalším problémem je vnímání takové společnosti ze strany obchodních partnerů, bank a dodavatelů. Nízký základní kapitál může působit jako signál nedostatečné finanční stability, a to i v případě, že firma jinak funguje bezproblémově a generuje zisk. Banky při žádosti o úvěr často zkoumají historii firmy, její obrat i to, jaký kapitál do ní vlastník skutečně vložil, a symbolická koruna v tomto ohledu nepůsobí důvěryhodně. Podobně mohou reagovat i velcí dodavatelé, kteří si před navázáním spolupráce prověřují bonitu obchodního partnera a mohou požadovat platbu předem nebo zálohy, což zpomaluje rozvoj podnikání.

Neméně důležité je riziko spojené s ručením za závazky společnosti. I když s.r.o. jako právnická osoba ručí za své dluhy celým svým majetkem, a ne osobním majetkem společníků, u firmy s minimálním kapitálem hrozí, že v případě krize nebude mít z čeho splácet své závazky vůči věřitelům. To může rychle vést k platební neschopnosti a v krajním případě až k insolvenčnímu řízení, které s sebou nese další administrativní zátěž i poškození pověsti podnikatele do budoucna.

Je také třeba zmínit, že nízký kapitál omezuje prostor pro chybu. Zatímco firma s vyšším vkladem má určitou finanční rezervu, která jí umožní přečkat horší měsíce, výpadek zakázek nebo neočekávané výdaje, společnost založená za jednu korunu takový polštář nemá. Každý neúspěch nebo zpoždění platby od klienta se tak může projevit mnohem citelněji a rychleji ohrozit samotnou existenci firmy.

V neposlední řadě stojí za zmínku i psychologický aspekt celé záležitosti. Podnikatel, který do firmy nevloží prakticky žádné vlastní prostředky, může být méně motivovaný k opatrnému a zodpovědnému hospodaření, protože jeho osobní finanční riziko je na první pohled minimální. To ovšem neplatí absolutně, protože v případě prokázaného porušení povinností jednatele může dojít i k jeho osobní odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti nebo třetím osobám, a to bez ohledu na výši vloženého základního kapitálu.

Dopad na důvěryhodnost u bankéřů a partnerů

Bankéři a obchodní partneři si při prvním kontaktu se společností vždy prohlédnou výpis z obchodního rejstříku, a právě tam se výše základního kapitálu objevuje jako jeden z prvních údajů. Pokud vidí, že firma vznikla se základním kapitálem 1 Kč, automaticky si to spojí s určitým rizikem – nikoliv proto, že by to bylo v rozporu se zákonem, ale proto, že to signalizuje minimální vlastní vklad zakladatele do podnikání. U bank je tento dojem obzvlášť patrný při žádosti o úvěr nebo kontokorent. Analytik banky totiž nehodnotí jen obraty na účtu, ale i to, kolik vlastního kapitálu do firmy vložil sám majitel. Nízký základní kapitál může vést k přísnějšímu posuzování bonity, k požadavku na osobní ručení jednatele nebo dokonce k zamítnutí žádosti, pokud firma nemá jinou historii, která by kompenzovala tento nedostatek.

Obchodní partneři, zejména ti větší nebo zahraniční, mají často interní směrnice, které jim ukládají prověřovat dodavatele a odběratele právě podle finančních ukazatelů zapsaných v rejstříku. Základní kapitál 1 Kč se v takovém screeningu může jevit jako varovný signál, i když ve skutečnosti nic nevypovídá o aktuální finanční situaci firmy, protože ta se od založení mohla zásadně změnit. Problém je v tom, že mnoho lidí, kteří tato hodnocení provádějí, pracuje spíše mechanicky podle nastavených kritérií, a nemají čas ani chuť zjišťovat kontext. Firma se tak může dostat do nevýhody jen kvůli číslu, které už dávno neodráží realitu jejího hospodaření.

Na druhou stranu je třeba říct, že tento dopad se v posledních letech postupně zmírňuje. Založení s.r.o. za symbolickou korunu se stalo natolik běžnou praxí, zejména u menších podnikatelů a startupů, že už to samo o sobě nevzbuzuje takovou pozornost jako dříve. Banky a partneři se čím dál více zaměřují na jiné ukazatele – obrat, historii plateb, reference od jiných subjektů nebo prostě jen na to, jak dlouho firma na trhu funguje a jak komunikuje. Přesto se doporučuje, aby si zakladatelé byli tohoto rizika vědomi a promysleli, zda pro jejich konkrétní obor podnikání není vyšší základní kapitál strategickou výhodou. Firmy působící ve stavebnictví, velkoobchodu nebo v oborech, kde se často pracuje na fakturu s odloženou splatností, bývají posuzovány přísněji než třeba drobní poskytovatelé služeb, kde nízký kapitál nikoho nepřekvapí.

Důležité je také uvědomit si, že reálná důvěryhodnost firmy se v čase vytváří jinak než jen zápisem v rejstříku – jde o transparentní účetnictví, včasné plnění závazků a otevřenou komunikaci s partnery, kteří pak dokážou počáteční nízký kapitál brát jako historický detail, nikoliv jako aktuální problém.

Alternativa vyššího vkladu a jeho výhody

Přestože zákon umožňuje založit s.r.o. se základním kapitálem od jedné koruny, v praxi se čím dál častěji ukazuje, že tato možnost není vždy tou nejrozumnější volbou. Mnozí podnikatelé, kteří si na začátku podnikání zvolili minimální vklad, později zjišťují, že jim to spíše komplikuje fungování firmy, než aby jim to pomáhalo. Proto stojí za úvahu alternativa v podobě vyššího základního kapitálu, například ve výši 20 000 Kč, 50 000 Kč nebo i více, podle konkrétních potřeb a plánů daného podnikatelského záměru.

Vyšší základní kapitál totiž především posiluje důvěryhodnost společnosti navenek. Obchodní partneři, dodavatelé i banky si často ověřují výši základního kapitálu ve veřejném rejstříku a firma s vyšším vkladem na ně působí solidněji a stabilněji. Zatímco s.r.o. založené za symbolickou korunu může v očích některých subjektů vzbuzovat dojem podnikání bez skutečného kapitálového zázemí, společnost s vyšším vkladem signalizuje, že její zakladatelé do podnikání vložili reálné prostředky a mají zájem budovat firmu na pevných základech.

Dalším významným argumentem je otázka ručení a rizika. I když společníci ručí za závazky společnosti pouze do výše nesplaceného vkladu, v praxi se stává, že věřitelé nebo obchodní partneři požadují osobní záruky právě v situacích, kdy je základní kapitál firmy nízký. Vyšší vklad tak může v konečném důsledku ochránit majetek společníků lépe, než by se na první pohled mohlo zdát, protože snižuje potřebu dodatečného zajištění závazků mimo rámec samotné společnosti.

Nezanedbatelnou výhodou je také lepší přístup k financování. Banky a investoři při posuzování žádosti o úvěr nebo při jednání o vstupu do firmy berou v potaz nejen obrat a plány společnosti, ale i to, kolik prostředků do ní vložili sami zakladatelé. Firma s vyšším základním kapitálem má tak obecně silnější vyjednávací pozici a snadněji získává důvěru finančních institucí.

Vyšší vklad rovněž dává podnikateli praktickou výhodu v podobě reálných provozních prostředků hned od začátku fungování firmy. Zatímco u minimálního vkladu je nutné ihned po založení řešit financování běžného provozu, nákup vybavení nebo úhradu prvních nákladů, u vyššího základního kapitálu má společnost k dispozici finanční rezervu, kterou může okamžitě využít. To se ukazuje jako velmi praktické zejména v oborech, kde jsou počáteční investice vyšší, například při nákupu zboží, techniky nebo při pronájmu provozních prostor.

V neposlední řadě hraje roli i psychologický aspekt samotného podnikatele. Vložení vyšší částky do základního kapitálu často vede k zodpovědnějšímu přístupu k hospodaření s firemními penězi a k pečlivějšímu plánování výdajů od samého počátku podnikání. Volba mezi minimálním a vyšším vkladem by proto měla vycházet z reálného zhodnocení podnikatelského záměru, oboru činnosti a očekávaných nákladů, nikoli pouze z touhy ušetřit při samotném zakládání společnosti.

Postup založení sro krok za krokem

Založení s.r.o. za 1 Kč v praxi znamená, že společníci nemusí při vzniku firmy skládat základní kapitál ve výši 200 000 Kč, jak tomu bylo dříve, ale postačí vklad v symbolické výši od 1 Kč na společníka. Celý proces se ale svojí podstatou nijak zásadně neliší od klasického založení eseróčka, pouze se ušetří na počátečním kapitálu. Prvním krokem je vždy rozhodnutí o základních parametrech budoucí firmy, tedy zvolení názvu společnosti, který musí být jedinečný a nesmí být zaměnitelný s jinou již existující obchodní firmou. Zároveň je nutné zvolit sídlo společnosti, přičemž nemusí jít o vlastní nemovitost, postačí i nájemní smlouva nebo souhlas majitele prostor s umístěním sídla.

Následuje sepsání zakladatelského dokumentu, kterým je v případě jednoho společníka zakladatelská listina a v případě více společníků společenská smlouva. Tento dokument musí mít formu notářského zápisu, a proto je nezbytná návštěva notáře. Notář v tomto kroku ověří totožnost zakladatelů, sepíše potřebné listiny a zapíše údaje do systému, díky čemuž lze následně požádat o zápis firmy do obchodního rejstříku. Právě notářský zápis bývá jednou z položek, které tvoří celkové náklady na založení firmy, i když samotný vklad do základního kapitálu může být pouhá 1 Kč.

Dalším krokem je splacení základního kapitálu, což je v případě založení s.r.o. za 1 Kč otázkou několika minut, jelikož částku lze vložit v hotovosti přímo do rukou správce vkladu, případně na zvláštní bankovní účet. Poté je třeba vyřídit živnostenská oprávnění, tedy ohlásit živnosti na živnostenském úřadě, případně požádat o koncesi, pokud jde o obor podléhající zvláštnímu povolení. Živnostenský úřad následně vydá výpis, který je nezbytný pro další kroky v procesu založení firmy.

Poté přichází na řadu samotný zápis do obchodního rejstříku, který lze provést buď prostřednictvím notáře, nebo podáním návrhu k příslušnému rejstříkovému soudu. Notářský zápis v tomto ohledu značně urychluje celý proces, jelikož notář může provést zápis přímo, a firma tak může vzniknout v řádu dní. Po zápisu do obchodního rejstříku společnost formálně vzniká a stává se plnohodnotnou právnickou osobou.

Posledním nezbytným krokem je registrace u finančního úřadu, kde je nutné firmu zaregistrovat k dani z příjmů, případně k dalším daním podle povahy podnikání, jako je daň z přidané hodnoty. V závislosti na tom, zda společnost zaměstnává pracovníky, může být nutná i registrace u zdravotní pojišťovny a České správy sociálního zabezpečení. Celý postup založení s.r.o. za 1 Kč je tedy administrativně shodný s běžným založením společnosti s ručením omezeným, liší se pouze ve výši vkladu do základního kapitálu, což zásadně snižuje počáteční finanční zátěž pro začínající podnikatele.

Nutné dokumenty a formuláře pro zápis

Kdo se rozhodne založit s.r.o. za 1 Kč, musí počítat s tím, že samotné snížení základního kapitálu na symbolickou korunu administrativní zátěž nijak výrazně nezjednodušuje. Naopak je potřeba připravit stejný soubor dokumentů jako u klasického založení společnosti s vyšším vkladem, jen s tím rozdílem, že finanční nároky na vstupní kapitál jsou minimální. Základním kamenem celého procesu je zakladatelská listina nebo společenská smlouva, podle toho, zda společnost zakládá jeden, nebo více společníků. Tento dokument musí mít formu notářského zápisu a bez něj se neobejde žádný zápis do obchodního rejstříku. Notář v něm zaznamená základní údaje o firmě, tedy název, sídlo, předmět podnikání, výši základního kapitálu i to, jak si jednotliví společníci rozdělí obchodní podíly.

Kromě zakladatelského dokumentu je nutné doložit i prohlášení správce vkladu, ve kterém se potvrzuje, že byl splacen základní kapitál, tedy v tomto případě ona symbolická 1 Kč, případně vklady všech společníků, pokud je jich víc. I když se částka zdá zanedbatelná, formálně musí být splnění vkladové povinnosti prokázáno stejně pečlivě jako u firem se statisícovým kapitálem.

Neméně důležitým dokumentem je výpis z živnostenského rejstříku nebo doklad o oprávnění k podnikání, který je potřeba získat ještě před samotným zápisem do obchodního rejstříku, případně souběžně s ním díky propojení jednotlivých úřadů. Bez živnostenského oprávnění nelze společnost do rejstříku zapsat, protože musí být jasně definováno, čím se firma bude zabývat.

Zápisu do obchodního rejstříku se dále nevyhne bez souhlasu vlastníka nemovitosti se sídlem společnosti, pokud firma sídlí v nebytových či bytových prostorách, které nejsou ve vlastnictví zakladatele. Tento souhlas musí být buď úředně ověřený, nebo doložený jiným způsobem akceptovaným rejstříkovým soudem.

Samostatnou kapitolou jsou pak čestná prohlášení jednatelů, kterými dokládají svou bezúhonnost a způsobilost k výkonu funkce, a rovněž podpisové vzory, které musí být úředně ověřeny. Rejstříkový soud vyžaduje také doklad o zaplacení soudního poplatku za zápis, ačkoliv v případě využití notářského zápisu s přímým elektronickým podáním do rejstříku bývá tento poplatek nižší nebo se odvíjí od zvoleného způsobu podání.

Celý proces zjednodušuje skutečnost, že notáři mají dnes možnost provést zápis společnosti do obchodního rejstříku přímo, bez nutnosti podávat samostatný návrh soudu, což výrazně zkracuje dobu čekání na vznik firmy. I tak je ale nutné mít všechny výše zmíněné dokumenty připravené a bezchybné, protože jakákoliv chyba nebo neúplnost může zápis zpozdit o několik týdnů.

Doporučení pro začínající podnikatele

Založit s.r.o. za symbolickou 1 Kč je dnes díky úpravě obchodního zákoníku běžnou praxí, ale samotné nízké základní jmění by nemělo být hlavním důvodem, proč se do podnikání pouštět. Mnoho začínajících podnikatelů se totiž mylně domnívá, že pokud vloží minimální kapitál, ušetří na celém procesu založení firmy. Realita je ale trochu jiná – i když základní kapitál může být skutečně jen 1 Kč, ostatní náklady spojené se založením s.r.o. zůstávají prakticky stejné, ať už vkládáte korunu nebo dvacet tisíc.

Prvním doporučením je nespěchat s výběrem názvu firmy a předmětu podnikání. Tyto údaje se sice dají později změnit, ale každá taková úprava znamená další administrativu a poplatky u rejstříkového soudu. Je tedy rozumné promyslet si dopředu, jakým směrem se bude byznys ubírat, a zvolit dostatečně široký předmět podnikání, který pokryje i budoucí plánované aktivity.

Druhá zásadní rada se týká volby sídla společnosti. Sídlo firmy nemusí být totožné s místem skutečného podnikání, a proto řada začínajících podnikatelů využívá takzvané virtuální sídlo. To je výhodné zejména v případě, že podnikatel pracuje z domova nebo teprve hledá vhodné prostory. Je však potřeba mít souhlas majitele nemovitosti, kde bude sídlo umístěno, protože bez tohoto dokumentu rejstříkový soud zápis neschválí.

Dále je vhodné počítat s tím, že samotný vklad 1 Kč jako základní kapitál může v praxi působit spíše nevýhodně, pokud firma bude od začátku potřebovat provozní prostředky, splácet dodavatele nebo investovat do vybavení. Nízký základní kapitál totiž může působit na obchodní partnery a banky jako signál nižší finanční stability, což se může promítnout do horších podmínek při jednání o úvěru nebo dodavatelských smlouvách. Proto mnozí zkušenější podnikatelé raději volí vyšší vklad, i když zákon minimum nevyžaduje.

Neméně důležité je před založením firmy promyslet, kdo bude jednatelem a jaký bude mít rozsah pravomocí. Pokud plánujete mít ve firmě více společníků, je vhodné sepsat kvalitní společenskou smlouvu, která jasně definuje práva a povinnosti jednotlivých stran, rozdělení zisku i postup při případných neshodách. Ušetří to mnoho komplikací v budoucnu, kdy už může být obtížné se na změnách shodnout.

Rovněž se vyplatí věnovat pozornost i daňové a účetní stránce podnikání ještě před samotným zápisem do obchodního rejstříku. Vybrat vhodného účetního nebo daňového poradce hned na začátku pomůže vyhnout se pozdějším pokutám a nedorozuměním s finančním úřadem.

Na závěr je třeba zmínit, že administrativní zátěž spojenou se založením s.r.o. lze výrazně snížit využitím online formulářů a notářských služeb, které dnes celý proces zjednodušují a zrychlují. I tak je ale rozumné poradit se s odborníkem, který pomůže vyhnout se zbytečným chybám při samotném zakládání firmy.