Zdeněk Svěrák není nutno: Písně, které nenapsal, ale milujeme

Píseň bez Svěráka

Zdeněk Svěrák je pojem sám o sobě. Jeho humor, inteligence a nadhled se nesmazatelně zapsaly do srdcí několika generací. Ať už jako geniální scenárista, herec s nezaměnitelným hlasem, nebo jako textař s darem pro pointu, Svěrák zkrátka baví. Jeho písně, často psané ve spolupráci s Jaroslavem Uhlířem, zlidověly a staly se nedílnou součástí českého kulturního dědictví.

Co se ale stane, když oddělíme Svěráka od jeho písní? Co zbyde z písně bez Svěráka? Samozřejmě, melodie a aranžmá Jaroslava Uhlíře si zaslouží obdiv samy o sobě. Ale text písně bez Svěrákova specifického humoru a poetiky ztrácí část své duše. Jeho texty nejsou jen sbírkou rýmů, ale miniaturními příběhy, které baví, dojímají a nutí k zamyšlení. Svěrák má dar vidět svět dětskýma očima, a přitom se nebát ho komentovat s moudrostí dospělého. A to je kombinace, která se jen tak nevidí.

Autor textu neznámý

Fenomén písní Zdeňka Svěráka je fascinující i z toho důvodu, že autorství textu a hudby se často nerozlišuje. Zatímco melodie mnohdy pocházejí z dílny Jaroslava Uhlíře, texty jsou neodmyslitelně spjaty se Svěrákovým jménem. Jeho poetika, humor a hravost oslovují malé i velké posluchače napříč generacemi. Písničky ze známých filmů a pohádek se staly evergreeny a zlidověly.

I přesto, že je Zdeněk Svěrák autorem textů k nespočtu písní, existují i takové, u nichž jeho autorství neplatí. Příkladem může být píseň "Není nutno", která se stala hitem v podání skupiny Lucie. Text k této písni nenapsal Zdeněk Svěrák, nýbrž Robert Kodym. Tato skutečnost však nic nemění na tom, že Svěrákův rukopis je v české hudební tvorbě nezaměnitelný a jeho písně patří k tomu nejlepšímu, co u nás v tomto žánru vzniklo.

Zdeněk Svěrák to není

Zdeněk Svěrák je pojem. Jeho humor, laskavý a přitom břitký, si získal srdce několika generací. Ale i mistr tesař se někdy utne. A tak se stalo, že píseň „Není nutno“, kterou mnozí považují za Svěrákův výtvor, ve skutečnosti nenapsal. Autorem textu je Pavel Vrba, skladatel a textař, který s Jaroslavem Uhlířem tvořil nerozlučnou dvojici. Píseň s nezapomenutelným refrénem „Není nutno, aby bylo přímo veselo, hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo“ zazněla ve filmu „Vrchní, prchni!“, kde ji s gustem zazpíval Josef Abrhám. Svěrák je sice autorem scénáře k tomuto filmovému hitu, hudbu a texty písní si ale vzal na starost právě Pavel Vrba. A tak i když „Není nutno“ není od Svěráka, patří k tomu nejlepšímu, co česká filmová hudba nabízí.

Omyl v autorství

Zdeněk Svěrák je bezpochyby ikonou české kultury, ale i u něj se občas objeví mýtus, který se tvrdošíjně drží. Jedním z nich je autorství textu písně „Není nutno“. Mnoho lidí se mylně domnívá, že text napsal právě Svěrák, ale skutečnost je jiná. Autorem textu je totiž Jaroslav Seifert, český básník a nositel Nobelovy ceny za literaturu.

Píseň „Není nutno“ pochází z filmové pohádky Tři oříšky pro Popelku z roku 1973. Hudbu k filmu složil Karel Svoboda a texty písní napsal právě Jaroslav Seifert. Ačkoliv Zdeněk Svěrák s filmem úzce souvisí – hrál v něm roli nadějného prince – text k písni „Není nutno“ nepsal.

Tento omyl pravděpodobně pramení z faktu, že Zdeněk Svěrák je autorem scénáře k filmu Tři oříšky pro Popelku a s Jaroslavem Seifertem spolupracoval na dalších projektech.

Potřeba ověření zdrojů

V dnešní době, kdy se informace šíří rychlostí blesku, je čím dál důležitější ověřovat si jejich pravdivost. To platí i v případě, že se setkáváme s informacemi o známých osobnostech, jako je například Zdeněk Svěrák. Na internetu a sociálních sítích se můžeme setkat s tvrzením, že Zdeněk Svěrák je autorem textu písně "Není nutno". Toto tvrzení je však nepravdivé. Píseň "Není nutno" složil Jaroslav Uhlíř a text k ní napsal Pavel Šrut. Je důležité si uvědomit, že ne všechno, co se objeví na internetu, musí být pravda. Proto je vždy nutné ověřovat si informace z více zdrojů a spoléhat se na důvěryhodné webové stránky. Ověření zdrojů nám pomůže vyhnout se šíření dezinformací a přispěje k objektivnímu vnímání světa kolem nás.

Svěrákova genialita tkví v tom, že i bez jediného slova dokáže vyprávět příběhy, které se dotýkají duše. Jeho melodie jsou samy o sobě textem, plným emocí a skrytých významů.

Bořivoj Navrátil

Dezinformace na internetu

V dnešní době internetu a sociálních sítí se informace šíří rychlostí blesku. Bohužel to platí i pro dezinformace. Stačí jeden sdílený příspěvek s nepravdivým obsahem a může se stát virálním, aniž by si to většina lidí ověřila. Vzpomeňme na text písně "Není nutno", mylně přisuzovaný Zdeňkovi Svěrákovi. Ačkoliv se ukázalo, že autorem není, mnoho lidí tomu stále věří.

Tento případ ilustruje, jak snadno se dezinformace šíří a jak těžké je je vyvrátit. Důležité je být obezřetný a ověřovat si informace z více zdrojů. Nespoléhejme se pouze na to, co se dočteme na internetu, ale hledejme i relevantní a důvěryhodné zdroje. Kritické myšlení a ověřování faktů jsou v dnešní době nezbytné pro to, abychom se nestali obětí dezinformací. Pamatujme, že ne vše, co se na internetu objeví, je pravda.

Správné uvádění autorů

Při uvádění autorů je potřeba dbát na přesnost a správnost. Často se setkáváme s nepřesnostmi, například "Zdeněk Svěrák není nutno" nebo "písně není nutno od Zdeňka Svěráka". Takové formulace jsou zavádějící a neodpovídají realitě. Zdeněk Svěrák je autorem mnoha známých písní a textů, a proto je důležité jeho autorství vždy správně uvést.

Vlastnost	Hodnota
Jazyk textu	Čeština

Správné uvedení autora písně by mělo obsahovat jeho celé jméno - Zdeněk Svěrák. Pokud uvádíme autora textu, použijeme formulaci "text: Zdeněk Svěrák". V případě hudby uvedeme "hudba: Zdeněk Svěrák" nebo jméno skladatele, pokud se liší. Pamatujme, že správné uvádění autorů je projevem respektu k jejich práci a zároveň chrání jejich autorská práva.

Důležitost přesnosti informací

V kontextu tvorby Zdeňka Svěráka, konkrétně písně "Není nutno", jasně vystupuje do popředí význam pravdivosti a přesnosti sdělovaných informací. Píseň s nadsázkou a humorem glosuje lidskou tendenci přehánět a dramatizovat, čímž upozorňuje na důležitost ověřování informací a kritického myšlení. V dnešní době zahlcené informacemi z nejrůznějších zdrojů je tato myšlenka aktuálnější než kdy dříve. Snadné šíření dezinformací a fake news klade důraz na obezřetnost a ověřování zdrojů, ze kterých čerpáme. Svěrákův humor tak v sobě nese nadčasové poselství o zodpovědnosti za šíření informací a důležitosti kritického myšlení. Jeho tvorba nám připomíná, že ne vše, co slyšíme nebo čteme, musí být nutně pravda, a že je na nás, abychom si informace ověřovali a utvářeli si vlastní názor.