Kouzelný svět Jaromíra Hanzlíka: Filmy a pořady, které nestárnou

Raná tvorba a animované filmy

Jaromír Hanzlík se proslavil především svými pohádkovými filmy, ale jeho tvorba zahrnuje i raná díla a animované filmy pro dospělé publikum. Ještě během studií na FAMU natočil Hanzlík několik krátkých filmů, které zaujaly svou originalitou a humorem. Mezi ně patří například "Cesta" z roku 1963, která získala ocenění na festivalu v Oberhausenu. Po absolutoriu FAMU v roce 1960 nastoupil Hanzlík do Studia animovaného filmu v Zlíně, kde se podílel na tvorbě večerníčků a krátkých filmů pro dospělé. Zde si osvojil práci s loutkami a animačními technikami, které později využil i ve svých hraných filmech. Zlín se stal pro Hanzlíka důležitou tvůrčí školou a místem, kde potkal řadu významných osobností české animace. Právě ve Zlíně vznikly i jeho první samostatné animované filmy, jako například "Andělíček" z roku 1964 nebo "Devět z devíti" z roku 1967. Tyto filmy se vyznačují specifickým humorem, poetikou a originálním výtvarným stylem.

Spolupráce s Jiřím Brdečkou

Jaromír Hanzlík a Jiří Brdečka byli spřízněné duše, jejichž spolupráce obohatila zlatý fond české kinematografie. Brdečka, mistr kresleného humoru a satiry, se stal dvorním výtvarníkem Hanzlíkových filmů a pohádek, a to jak hraných, tak i animovaných. Jeho nezaměnitelný rukopis je patrný v kostýmech a dekoracích, které dodávají Hanzlíkovým světům pohádkovou atmosféru a groteskní nádech.

Spolupráce započala už v 60. letech na poli krátkometrážních filmů a večerníčků. Brdečka se podílel na vizuální stránce Hanzlíkových snímků jako "Cesta do pravěku" nebo "Tři veteráni". Právě v "Cestě do pravěku" se naplno projevil Brdečkův talent pro detail a smysl pro humor, když navrhl kostýmy dinosaurů a dalších pravěkých tvorů.

V 70. letech se jejich spolupráce prohloubila na filmech jako "Ať žijí duchové!" nebo "Princové jsou na draka". Brdečkovy kostýmy a kulisy vtiskují těmto filmům nezaměnitelnou atmosféru a dodávají jim pohádkovou magii. Jeho návrhy, ať už se jednalo o kostým vodníka, draka nebo čerta, vždy přesně vystihovaly Hanzlíkovu představu a zároveň jim dodávaly Brdečkův charakteristický humor a nadhled.

Spolupráce Hanzlíka a Brdečky je ukázkovým příkladem tvůrčí synergie, kdy se potkaly dva talenty a vzájemně se inspirovaly. Jejich filmy a pohádky dodnes baví a inspirují diváky všech generací a patří k tomu nejlepšímu, co česká kinematografie nabídla.

Pohádky a večerníčky

Jaromír Jireš a Václav Vorlíček natočili snímky jako Tři oříšky pro Popelku nebo Princ a Večernice, které se staly nedílnou součástí českých Vánoc. Hanzlík se ale od komerčnějších pohádek odklonil a šel vlastní, autorskou cestou. Jeho pohádky jsou často temnější, syrovější a méně prvoplánově „hezké“. Využívá v nich prvky lidové slovesnosti, mytologie a historie, čímž jim dodává na autenticitě a hloubce.

Mezi jeho nejznámější pohádky patří S čerty nejsou žerty, kde se objevuje ďábelský, ale zároveň roztomilý Lucifer v podání Vlastimila Brodského. Dále je to pak Ať žijí duchové!, bláznivá hudební komedie plná optimismu a energie, nebo pohádka Honza málem králem s groteskním humorem a nezapomenutelnými postavami. Hanzlík se nevyhýbal ani náročnějším tématům. V pohádce Deváté srdce zpracoval motiv faustovské legendy o touze po poznání a moci.

Kromě celovečerních filmů natočil Hanzlík i řadu pohádek a večerníčků pro Československou televizi. Z těch nejznámějších jmenujme alespoň pohádkovou trilogii o panu Tau, seriál o loupežníku Rumcajsovi nebo večerníček Pohádky z mechu a kapradí o dvou skřítcích Křemílkovi a Vochomůrkovi. Tyto pohádky a večerníčky baví už několikátou generaci dětí a staly se nedílnou součástí českého kulturního dědictví.

Filmové adaptace literárních děl

Jaromír Jireš, František Vláčil, Juraj Jakubisko, Karel Zeman a Jan Švankmajer – to je jen krátký výčet režisérů, kteří se s úspěchem věnovali filmovému zpracování literárních děl. Mezi nimi má své nezastupitelné místo i Jaromír Hanzelík. Jeho filmy a pořady, často inspirované českou literární klasikou, oslovily diváky napříč generacemi.

Název filmu/pořadu	Rok vydání	Žánr
S čerty nejsou žerty	1984	Pohádka
Tři oříšky pro Popelku	1973	Pohádka
Postřižiny	1980	Komedie

Hned na začátku své kariéry se Hanzelík proslavil filmovou adaptací Vančurova románu "Marketa Lazarová". Tento snímek, který se řadí k vrcholům české kinematografie, dokládá Hanzelíkův cit pro poetiku filmového jazyka a jeho schopnost převést literární předlohu na plátno s nebývalou imaginací.

V 60. letech natočil Hanzelík sérii pohádek, které se staly nedílnou součástí zlatého fondu české filmové pohádky. "O princezně se zlatou hvězdou", "Sůl nad zlato" nebo "Honzíkova cesta" jsou filmy, na kterých vyrostly generace dětí. I v těchto případech Hanzelík čerpal z bohaté studnice české literární tradice a dokázal pohádkové příběhy obohatit o svůj osobitý humor a poetiku.

V 70. a 80. letech se Hanzelík věnoval i televizní tvorbě. Vznikly tak seriály "Pan Tau" a "Návštěvníci", které si získaly oblibu u dětských i dospělých diváků. I když se v těchto případech nejednalo o adaptace konkrétních literárních děl, je patrný Hanzelíkův rukopis – smysl pro fantazii, humor a laskavý nadhled.

Jaromír Hanzelík dokázal ve svých filmech a pořadech mistrně skloubit věrnost literární předloze s vlastní autorskou invencí. Jeho díla, ať už se jedná o filmové adaptace nebo původní scénáře, se vyznačují poetikou, humorem a nadčasovostí. Právem se tak řadí k nejvýznamnějším osobnostem české kinematografie.

Komedie a satira

Jaromír Hanzlík byl mistrem v proplétání komedie a satiry ve svých filmech a televizních pořadech. Jeho humor byl často jemný a inteligentní, ale dokázal být i břitký a kritický k tehdejší společnosti.

Využíval situační komiku, slovní hříčky a absurdní humor k pobavení diváků, ale zároveň k zamyšlení nad vážnějšími tématy. Typickým příkladem je film "S čerty nejsou žerty", kde skrze pohádkový příběh kritizuje lidskou chamtivost a zneužívání moci.

Hanzlík dokázal ve svých dílech mistrně pracovat s nadsázkou a ironií. Jeho postavy, ať už to byl šibal Petr v "S čerty nejsou žerty" nebo chytrý sluha Jakub v "Honce na kurděje", si dokázaly dělat legraci z autorit a společenských norem, aniž by ztratily sympatie diváků.

Jeho humor byl nadčasový a oslovuje diváky napříč generacemi. Filmy a pořady s Jaromírem Hanzlíkem jsou dodnes zárukou inteligentní zábavy, která v nás zanechá úsměv na tváři a zároveň podnítí k zamyšlení.

Historické filmy a pohádky

Jaromír Hanzlík obohatil českou kinematografii o nezapomenutelné historické filmy a pohádky. Jeho díla se vyznačují specifickou poetikou, humorem a láskou k české historii a folklóru. Hanzlík dokázal mistrně skloubit historickou věrnost s pohádkovým nadhledem a vytvořit tak filmy, které oslovují diváky všech generací.

Mezi jeho nejznámější historické filmy patří "Marketa Lazarová" (1967), monumentální dílo inspirované románem Vladislava Vančury, které je považováno za jeden z vrcholů české kinematografie. Dalšími významnými filmy z Hanzlíkovy tvorby jsou "Sůl nad zlato" (1982), pohádkový příběh o chamtivosti a lásce, a "Tři oříšky pro Popelku" (1973), kultovní pohádka, která si získala srdce diváků po celém světě.

Hanzlík ve svých filmech často obsazoval přední české herce, jako byli Magda Vašáryová, Libuše Šafránková, Petr Čepek nebo Július Satinský. Jeho filmy se vyznačují také působivou kamerou a hudbou, na které se podíleli významní čeští umělci. Díky svému nadčasovému kouzlu a hloubce sdělení zůstávají filmy a pohádky Jaromíra Hanzlíka i dnes živou součástí české kultury.

Výtvarná stránka a animace

Jaromír Hanzlík si za svou kariéru vydobyl pověst vizuálního inovátora a jeho filmy a pořady jsou toho jasným důkazem. Jeho rukopis je nezaměnitelný a prolíná se celou jeho tvorbou, od pohádek přes komedie až po historická dramata.

Zásadní roli v Hanzlíkových dílech hraje práce s barvou. Jeho filmy hýří sytými, často až nereálnými odstíny, které podtrhují pohádkovost a hravost příběhů. Například ve filmu "Tři oříšky pro Popelku" vytváří kombinace zářivě modré, sněhově bílé a zlatavé barvy pohádkovou atmosféru zimního království.

Stejně tak důležitá je pro Hanzlíka práce s kamerou a kompozicí obrazu. Často využívá netradičních úhlů pohledu, detailů a dlouhých záběrů, které diváka vtáhnou do děje a umožní mu vnímat krásu i symboliku filmového obrazu.

Nesmíme zapomenout ani na animaci, která je nedílnou součástí mnoha Hanzlíkových děl. Ať už se jedná o loutkovou animaci v "Pohádkách z klobouku" nebo o trikové sekvence ve filmu "Hon na čarodějnice", animace vždy perfektně doplňuje hranou akci a dodává filmům na hravosti a fantazii.

Hanzlíkova vizuální stránka je zkrátka pastvou pro oči a důkazem jeho výjimečného talentu. Jeho filmy a pořady si získaly srdce diváků napříč generacemi a dodnes patří k tomu nejlepšímu, co česká kinematografie nabízí.

Hudba ve filmech Jaromíra Hanzlíka

Jaromír Hanzlík není jen režisérem s nezaměnitelným rukopisem, ale také vášnivým milovníkem hudby, což se výrazně promítá do jeho filmové tvorby. Jeho filmy a pohádky, ať už jde o "S čerty nejsou žerty", "Postřižiny" nebo "Slavnosti sněženek", jsou protkány hudbou, která není pouhým doplňkem obrazu, ale stává se jeho rovnocenným partnerem. Hanzlík mistrně pracuje s emocemi, které hudba vyvolává, a s její pomocí dokresluje atmosféru, charaktery postav i dobový kontext.

Často spolupracuje s renomovanými hudebními skladateli, kteří mu na míru šijí originální soundtracky. Za zmínku stojí zejména jeho dlouhodobá spolupráce s Karlem Svobodou, jež dala vzniknout nezapomenutelným melodiím, které se staly neodmyslitelnou součástí české filmové hudby. Typické pro Hanzlíkovy filmy jsou chytlavé písně s vtipnými texty, které si diváci zamilovali a často si je pobrukují dodnes. Vzpomeňme jen na "Dělání, dělání" z pohádky "S čerty nejsou žerty" nebo "Rybičko zlatá, přeju si" z "Postřižin".

Hanzlíkův cit pro výběr hudby a její propojení s filmovým dějem je obdivuhodný a dělá z jeho filmů nezapomenutelné zážitky. Hudba v jeho podání není jen kulisou, ale stává se plnohodnotným vypravěčem, který dává jeho filmům další rozměr a hloubku.

Ocenění a mezinárodní úspěchy

Jaromír Hanzlík si za svou kariéru vysloužil uznání jak v Československu, tak i v zahraničí. Jeho filmy a seriály, ať už jde o pohádky, komedie nebo historická dramata, získaly řadu cen na mezinárodních filmových festivalech. Mezi nejvýznamnější ocenění patří například Zlatý medvěd z filmového festivalu v Berlíně za film "Markéta Lazarová" (1967) a cena za nejlepší režii na festivalu v Karlových Varech za film "Tři oříšky pro Popelku" (1973). Hanzlíkovy filmy se vyznačují specifickou poetikou, humorem a smyslem pro detail. Jeho díla oslovila diváky napříč generacemi a stala se nedílnou součástí české kinematografie.

Odkaz a vliv na českou kinematografii

Jaromír Jireš zanechal v české kinematografii nesmazatelnou stopu. Jeho filmy, často s prvky poetiky a surrealismu, ovlivnily celou generaci filmařů. Jeho díla se vyznačují originálním rukopisem, silnou vizuální stránkou a důrazem na atmosféru. Jireš se nebál experimentovat s filmovým jazykem a posouvat hranice tehdejší cenzurou svázané kinematografie. Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří "Valerie a týden divů", "Kytice" a "Ucho". Tyto snímky se staly klasikou české nové vlny a dodnes inspirují filmaře po celém světě. Jirešův vliv je patrný i v tvorbě mladších režisérů, kteří se hlásí k jeho odkazu a rozvíjejí jeho poetiku v kontextu současné kinematografie. Jeho filmy jsou důkazem toho, že i v omezených podmínkách lze natočit díla s nadčasovým dosahem.

Hanzlíkovy filmy a pohádky, to je svět fantazie, humoru a nadhledu, který si zamilují děti i dospělí. Jeho tvorba je důkazem, že i s minimem triků se dá vykouzlit nezapomenutelná atmosféra a pohladit duši.

Eduard Dvořák

Jaromír Hanzlík: Režisér s osobitým stylem

Jaromír Hanzlík si vydobyl v českém filmu a televizi nezaměnitelné místo. Jeho tvorba, charakteristická hravostí, humorem a pohádkovým nádechem, oslovuje diváky napříč generacemi. Ať už se jedná o filmové pohádky jako S čerty nejsou žerty, Tři oříšky pro Popelku nebo televizní seriál Pan Tau, Hanzlíkovy filmy a pořady se staly nedílnou součástí české kultury.

Jeho filmy se vyznačují propracovanými kostýmy, chytlavou hudbou a silnými hereckými výkony. Spolupracoval s předními českými herci jako je Libuše Šafránková, Pavel Landovský, Vlastimil Brodský a mnoha dalšími. Hanzlíkova režie dokázala z herců dostat to nejlepší a vytvořit nezapomenutelné filmové postavy.

Jeho filmy a seriály baví a zároveň nutí k zamyšlení. Pohádky, ač určené primárně dětem, v sobě nesou hlubší myšlenky a morální ponaučení. Hanzlík dokázal s lehkostí a humorem promlouvat o vážných tématech a oslovit tak široké publikum. Jeho díla se těší nadčasové popularitě a dodnes patří k tomu nejlepšímu, co česká kinematografie a televize nabídla.

Kde sledovat filmy Jaromíra Hanzlíka?

Jaromír Hanzlík, to je pojem. Jeho filmy a pohádky znají už celé generace a těší se na ně i ty další. Kdo by neznal pana Tau, Krakonošova tajemství nebo pohádku o Honzovi, co šel pro strach? Ale kde si dneska tyhle skvosty pustit? Máme pro vás pár tipů!

Nejjednodušší je mrknout se na internet. Streamovací služby jako Netflix, HBO Max nebo Voyo mívají v nabídce výběr Hanzlíkových filmů a pohádek. Stačí zadat jeho jméno do vyhledávání a hned vidíte, co se nabízí. Nevýhodou je, že nabídka se často mění a ne vždycky tam najdete zrovna to, na co máte chuť.

Další možností je poohlédnout se po DVD nebo Blu-ray. Většinu Hanzlíkových filmů seženete v dobrých obchodech s filmy nebo na internetu. Výhodou je, že pak máte film doma a můžete se na něj dívat, kdykoli se vám zachce. Navíc, kdo by si občas nedopřál ten nostalgický pocit z pouštění filmu z placky?

A pokud jste spíš pro klasiku, zkuste sledovat televizi. České stanice jako ČT, Nova nebo Prima občas Hanzlíkovy filmy zařazují do svého programu. Sledujte programové nabídky a třeba budete mít štěstí!

Ať už si vyberete jakoukoli možnost, věříme, že si sledování Hanzlíkových filmů užijete. Jeho filmy jsou nadčasové a baví malé i velké diváky už několik generací.